Let's get fucking skinny!

Únor 2017

Motivation

7. února 2017 v 9:32 Motivation
Prázdnota je čistá, hladovění je lét.

What you eat in private you weare in public.

Craving is only feeling.

Hunger hurts but worth it.

Čím hubenější, tím lepší.

Nic ti nedá takový pocit jako štíhlost. Ani sušenka.

Hubeným sluší všechno.

Nikdo nechce tlustýho buřta!!!

Stále na stejném místě

7. února 2017 v 9:12 Little me
Ahoj lásky,
včera jsem si psala s holčinou, díky níž jsem s anou začínala. Tak nějak jsme se bavily o našem starém chatu, o životě, o aně atd. Zjistila jsem, że jedna naše bývalá sis je těhotná, další má dvě děti a třetí bydlí s přítelem a budou se brát. Tak nějak jsem si uvědomila, že já se stále plácám na jednom místě, nic jsem nedokázala, nikam se nepohla. Každá sis má řeči, że anu nikdy neopustí, že anou zůstane na vżdycky, ale jsou to jen plané řeči.
Asi před čtyřmi lety jsem stála v obchodě u maxi plakátu Roberta Pattinsona ( Edwar Cullen, Twilight saga) a prosila mamku, aby mi ho koupila. Tvrdila, že mě stejně za chvilku omrzí a zalíbí se mi něco jiného, ale já si stála za svým, że on mě nikdy neomrzí. Teď je ten plakát někde pod postelí. Stejně tak je to s anou. Všechny (ať chceme, nebo ne) se vyvíjíme, dospíváme, máme jiné zájmy a jiné priority, postupem času jde ana do pozadí, protože vám přijde důležitější otázka vysoké školy, partnera, práce, než štíhlost, kosti, hlad...
Ale tak je to správně. Je to normální. Je to tak lepší.
A co z toho plyne? Asi bych měla myslet víc na budoucnost a nezabývat se prkotinama, jako je postava nebo vzhled. Chci něco dokázat, být nějak prospěšná. Ale stále jsem v zajetí any. Ona ve mně stále je, vidí, co jím, slyší, co říkám, ale nezastaví mě. Dívá se, jak do úst vkládám kousek jídla, nechá mě ho spolknout a pak se teprve ozve, teprve pak mi to vyčítá. Nechci znovu spadnout do depresí, chci být se sebou spokojená. Ale to mi ana nedovolí.

This QUEEN don't need a king

6. února 2017 v 13:07 Little me
Ahoj zlata,
od středy jsem vám sem nic nehodila, neboť jsem neměla čas. Ve čtvrtek jsem byla v Praze u doktorky (ne, nepovedlo se mi to ukecat na nižší dávku léků) a pak na Karlovce... Moc mě to teda neuchvátilo, ale chuť jsem si zpravila v sobotu a v neděli v Brně. Masarykova univerzita mě naprosto uchvátila. Dokonale propracovaný rozpis učiva na první tři roky, možné kombinace i specializace. Nádherná byla i Ulička Václava Havla. Na zdi bylo napsáno spoustu citáty, jen prostě křídou. Je úžasný, jak v tomhle století, kdy se lidé chovají tak, jak se chovají, dokáże "přežít" něco tak křehkèho.
Prostě dokonalost...

FAT ME

1. února 2017 v 19:51 My fatspo
Tak tohle jsou moje hnusný stehniska.. Vzpomínám na dobu, kdy jsem byla hubená, měla jsem thigh gap, mohla jsem se chytit za žebra... Ale já toho zase dosáhnu!!!!!

Stressed but well dressed ( and fucking fat)

1. února 2017 v 19:48 Little me
Ahoj lásky,
tak mám do konce týdne se školou padla. Tenhle týden to bylo dost náročné. Ne ani tím, že by toho učení bylo moc, ale spíš hodně stresu s angličtinou... Nemám ji ráda, ale musela jsem se to naučit. Když jsem ve stresu, hodně jím.. Projevuje se to i na mojí pleti, zkrátka na všem.. Vím, že o tomhle nechcete číst, stahuje vás to dolů, ale já vám slibuju, že se budu snažit mnohem víc, abych vám sem psala mnohem lepší jídelníčky a mohla vás motivovat víc a víc.
Jsem teď na anu sama, nemám se na koho obrátit, tak se vypisuju sem...
Asi nemu blbiny, sorka lidi...