Let's get fucking skinny!

Stále na stejném místě

7. února 2017 v 9:12 |  Little me
Ahoj lásky,
včera jsem si psala s holčinou, díky níž jsem s anou začínala. Tak nějak jsme se bavily o našem starém chatu, o životě, o aně atd. Zjistila jsem, że jedna naše bývalá sis je těhotná, další má dvě děti a třetí bydlí s přítelem a budou se brát. Tak nějak jsem si uvědomila, že já se stále plácám na jednom místě, nic jsem nedokázala, nikam se nepohla. Každá sis má řeči, że anu nikdy neopustí, že anou zůstane na vżdycky, ale jsou to jen plané řeči.
Asi před čtyřmi lety jsem stála v obchodě u maxi plakátu Roberta Pattinsona ( Edwar Cullen, Twilight saga) a prosila mamku, aby mi ho koupila. Tvrdila, že mě stejně za chvilku omrzí a zalíbí se mi něco jiného, ale já si stála za svým, że on mě nikdy neomrzí. Teď je ten plakát někde pod postelí. Stejně tak je to s anou. Všechny (ať chceme, nebo ne) se vyvíjíme, dospíváme, máme jiné zájmy a jiné priority, postupem času jde ana do pozadí, protože vám přijde důležitější otázka vysoké školy, partnera, práce, než štíhlost, kosti, hlad...
Ale tak je to správně. Je to normální. Je to tak lepší.
A co z toho plyne? Asi bych měla myslet víc na budoucnost a nezabývat se prkotinama, jako je postava nebo vzhled. Chci něco dokázat, být nějak prospěšná. Ale stále jsem v zajetí any. Ona ve mně stále je, vidí, co jím, slyší, co říkám, ale nezastaví mě. Dívá se, jak do úst vkládám kousek jídla, nechá mě ho spolknout a pak se teprve ozve, teprve pak mi to vyčítá. Nechci znovu spadnout do depresí, chci být se sebou spokojená. Ale to mi ana nedovolí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama